Zvířecí eutanazie
Co je eutanazie?
Eutanazie je proces bezbolestné usmrcování zvířat, veterináři ji provádějí se souhlasem majitele. O eutanazii se rozhoduje, když je zvíře nevyléčitelně nemocné a nemoc má za následek zvýšené utrpení nebo vede k selhání základních životních funkcí. Poslední rozloučení s věrným přítelem je obtížné a bolestivé, ale musíme to brát jako normální jev.
Jak probíhá zvířecí eutanazie?
Před eutanazií jsou podána sedativa, mimo jiné pro usnadnění injekce smrtícího produktu přímo do žíly – pes vždy usne ve velmi krátké době, často za méně než minutu. Cítí pouze bolest po poranění injekční jehlou.
————————————————————————————————–
Vhodné granule Acana – pro štěňata: acana puppy large breed, pro dospělé psy acana adult dog a pro starší psy acana senior.
5.4.2014 at 11.19
Dobrý den.
1.4.2014 jsme jely s dcerou se 14letým pejskem k veterinářce.
Byl nemocný a operace by byla riskantní, analgetika by nezabírala,umíral by v bolestech, které již také delší dobu měl.
Rozloučili jsme se sním a nechaly uspat, vyčítám si, že jsem v poslední chvíli nebyla u toho a zda to bylo pro něho vysvobození.
V čekárně jsme byly 10minut a pak konec, maličký nebyl.
Jsem na dně, nevím ,jestli mi to nevyčítá.
Děkuji za odpověď Drlíková
8.4.2014 at 17.27
Dobrý den,
pokud měl Váš pejsek už delší dobu bolesti, tak si nemáte co vyčítat, když jste ho nechala uspat. Z vlastní zkušenosti vím, že eutanázie je pro zvíře i pro majitele mnohem lepší a snesitelnější než se doma koukat na to jak se pejsek trápí. Takže hlavu vzhůru, klidně si pořiďte nového pejska. Určitě si teď říkáte, že žádného dalšího nechcete, ale zanedlouho zjistíte, že Vám strašně chybí. A i pro Vás to bude snazší, když se budete muset starat o nového veselého prcka, který Vás rozveselí už jen svým pohledem.
7.7.2014 at 7.47
Dobrý den,
moje čivavka se jmenovala Snoopy. Teď v pátek mu bylo přesně na den 8 a půl roku. Snoopy měl celý život váhu max do 1,5 kg. Za poslední 2 roky zhubnul a vážil pouhých 1,1 kg. Posledních 6 měsíců se již velice často pod sebe počurával, a ve svém pelíšku často i udělal bobek.Nebyl schopný již sám ujít více než třeba 2 metry. Stále padal, hlavičku nosil nakloněnou lehce k levé straně a často si hlavu někde opíral. Měl slabé nožičky, které ho neunesly a i při pití vody se mu nožky od sebe rozjížděly, jak neměl sílu se unést. Jeho den vždy začínal tak, že jsem ho ráno vynesla z pelíšku na zahrádku, kde se vyvenčil (většinou na 1 metru trávy) a vždy spadl….pak jsem ho přenesla zpět domů a on ten 1 metr k pelíšku došel, zachoulil se do své boudičky a tam ležel nehybně třeba 5 hodin…..poslední dobou už ani neměl chuť k jídlu. Na hlavě měl docela velkou fontanelku. Dlouho už jsem věděla, že je na tom zle, ale po všech možných návštěvách u veterináře nám vždy (byla jsem i u více lékařů) bylo sděleno, že je to něco v hlavě…..že jinak je pes v pořádku. Nebylo tedy možné ho nijak léčit. Bylo mi ho moc líto každým dnem. Doma máme ještě druhou čivavu, které bude v listopadu 7 let….ten druhý už si ho poslední dobou ani nevšímal, asi cítil, že mu není dobře. Teď v pátek 4.7. jsem přišla z práce a Snoopy se hrozně motal a nebyl schopný ujít krok. Stále padal. Vzala jsem ho do přepravky a jela k veterináři. Bohužel mi bylo řečeno, že tento stav je již neslučitelný se životem a bohužel mi doporučí euthanasii. Nikdy v životě by mě to nenapadlo. Myslela jsem, že mu píchnou nějakou injekci a pojedeme domů a Snoopy bude zase lepší….zastavila se mi téměř krev v žilách. Řekla jsem, že tohle si musím rozmyslet a zvážit s rodinou a vzala Snoopyčka domů. S manželem jsme se rozhodli, že to pro něj bude vysvobození. V pátek v 18:45 nás Snoopy navždy opustil. Byla jsem do posledního okamžiku s ním. Když jsem viděla, jak vypadá, nemohla jsem vydržet, brečela jsem a odešla. Doma jsem 2 hodiny hystericky brečela a poslala manžela zpět, ať Snoopyho doveze, že mu uděláme hrobeček u nás na zahradě (nechápu, jak jsem ho tam mohla nechat???asi šok…) tak jel, na pohotovosti nikdo nebyl, ale lékařka byla ochotná a přijela. Snoopy už byl v „chladicim boxu“. Něco strašného pro majitele mazlíčků. Dovezl ho domu a já ho z té jeho heboučké deky vybalila a musela jsem ho ještě jednou pohladit – já vím, není to normální, ale nešlo se ovládnout. Jsem ráda, že jsem to udělala. Poprvé jsem ho viděla, že není v křeči. Vypadal tak spokojeně, uvolněně, jakoby se smál…..asi se mu konečně ulevilo. Nevím, jestli ho bolely dříve svaly, hlava….co. Ale vím, že něco ho trápilo. Občas měl chvilky, že se snažil. Chtěl přijít a nechat se pohladit….pár světlých chvilek a za posledního půl roku bylo…pár. Pak jsme mu dali 2 korunky do deky pro převozníka, pohladili ho a zabalili do dečky. Manežel vykopal hrobeček a dali jsme ho tam. K němu jsme mu dali jeho oblíbeného plyšáčka a zahrabali. Dnes mu necháme udělat maličký kámen, na kterém bude jeho jméno s datumy narození a úmrtí. Celý víkend jsem stále jen brečela. Nedokážu se s tím vyrovnat. Strašně moc mi chybí. Třeba by žil ještě týden a zemřel by sám v klidu domova….já ho vlastně odnesla na smrt. On si mohl myslet, že ho beru k lékaři pro pomoc a já ho nechala uspat…..nikdy v životě si to neodpustím. Budu doufat, že si jednou alespon trochu budu myslet, že jsem mu pomohla. Druhý pes je teď doma smutný a já si připadám, jako bych přišla o vše. Snoopy mi hrozně chybí a já vím, že kdo nemá psa, tak tohle nepochopí. Snad našel nahoře odpočinek, klid a nezlobí se na nás. Měl krásný život, spoustu toho zažil, ale bohužel nemohl odejít sám.
7.7.2014 at 16.26
Dobrý den,
samozřejmě je mi líto, že jste přišla o Vašeho pejska, ale musíte si říkat, že teď už mu je lépe. Podle toho, co popisujete to vypadá, že z toho života už moc neměl. Když už se pejsek bez pomoci ani nenají, tak je lepší ho nechat jít. Vím, že to zní tvrdě, ale alespoň máte jistotu, že při odchodu netrpěl. Ano je možné, že by s Vámi ještě týden nebo dva vydržel, ale jsem si jistá, že byste ho určitě nechtěla vidět umírat v bolestech. Takhle Vás může aspoň utěšovat, že odešel v klidu a bez bolesti. Vy i druhý pejsek to budete muset překonat a časem to bude zase lepší.
5.8.2014 at 14.18
dobrý den
mám dotaz ohledně našeho pejska přestal jíst pít zhubnul má12.kg a přestali mu fungovat játra byl4.roky na přísné dietě..nic ho nebolí netrápí v neděli jsme byli na injekci dostal povzbuzující a na spaní..je v klidu..prý už je mezi nebem a zemí..jen spinká..mám dotaz máme se rozhodnout na uspání…myslíte že by odešel v klidu bez uspávací injekce sám??a bez bolestí??jen spinká a střídá polohy bouda venek..nepije nejí..chtěli bysme ho nechat v poklidu odejít tam kde to má rád má takový spokojený výraz..poradte děkuji
5.8.2014 at 14.20
dodatek-zhubnul nám z 12 na 5.5kg jsem se překlikla..už nemá jeho tělo s čeho čerpat..prý tu je jen kvůli nám a žije s poslední energie..naší i jeho..
11.8.2014 at 8.50
Dobrý den,
v tomto Vám bohužel nikdo neporadí, budete se muset rozhodnout sami. Pokud mu nefungují játra, tak v podstatě otravuje sám sebe zplodinami svého metabolismu, které jsou neurotoxické, tzn. může dostat záchvat křečí, upadnout do komatu a myslím si, že ani teď mu není moc dobře. Většinou, když už pejsek nejí, nemá zájem o okolí, tak je asi lepší mu trochu pomoct a nechat ho jít než nad ním sedět, brečet a čekat až odejde sám. Ale jak říkám, rozhodnutí je jenom na Vás.
8.1.2015 at 14.01
Dobrý den
Je mi hodně těžko a manželovi také,náš Kimeček už není, nechala jsem ho uspat.Je nám to moc líto jen brečíme, je 14 dnu,selhávalo mu srdíčko a ledviny.Měl zánět v uchu s tím jsem jela k doktorovi a tam mi řekl tyto hrozné věci,byl nezdálo se mi že je to tak vážné v sobotu odpoledne jsem byla s Kimečkem u doktora protože hodně moc pil hodně zhubnul do 14 dnu z 13 kg na 6 v dostal léky začal hodně zvracet, napil se a hned to šlo ven tak jsem jela zase k lékaři a tak Kimečka něčím napíchal,alo sám věděl že je to konec. Trpěl chudinka dál tak nás to trápí a vyčítáme si že tu noc musel protrpět pořád ho vidíme jak musel mít bolesti,tak jsem to ukončila a dohodla jsem se s lékařem o uspání mojeho Kimečka, manžel mě u toho nechtěl cítím se že jsem Kimečka zradila,já jsem odcházela brečela a on ikdyž už měl uklidnující injekci tak koukal jak odcházím ani jsem neměla sílu ho pohladit byl to víkend jenom víkend a je pryč.Doktor říkal že to selhávání ledvin jde pomali a tiše.
14.1.2015 at 17.57
Dobrý den,
Vím, že je to hrozně těžké, ale udělali jste dobře. Je lepší zvířátko utratit a zmírnit mu tak jeho utrpení. Kdybyste ho nechali dožít přirozeně, tak se trápí nejen on, ale i Vy. Vím, že to teď bolí, ale to přejde. Nejlepším lékem je pořídit si nové štěně, to Vás odvede od pochmurných myšlenek. A ano, selhávání ledvin je prevít. Nějaké příznaky se projeví až když je 75% orgánu poškozeno, takže pak už nezbývá moc času dát vše zas do pořádku…
11.3.2015 at 8.37
Dobrý den, máme před sebou obdobné dilema. Má 13 labradorka, má velké problémy s chůzí a dýcháním. Před půl rokem přestala štěkat a tak podivně chraplala, má nález na jícnu. Operace vzhledem k jejímu věku není možná.Operovaná byla před 3 lety, kdy měla zhoubný nádor na mléčné žláze. Nyní už skoro nemůže dýchat,hrozně se zadýchává a někdy až tak, že se snaží vyzvrátit útvar který v tom krku má a mám pocit že se udusí. Vůbec nevím co mám dělat, nezdá se mi že by měla nějaké velké bolesti (krom té artrózy, ale ona je tak statečná. Bojím se abych poznala že je čas to ukončit. Nepoznala jsem 2 měsíce vyhřezlou plotýnku :(, až když přestala chodit a počůrala se doma. Jinak na sobě nedala nic znát. Nevím jestli by zvládla léto, až bude teplo, když už teď má ohromné problémy. Nechci jí trápit i když to bude nejhorší rozhonutí v mém životě. Máme jí jako dítě a syn jako sourozence. Ten o takové možnosti nechce vůbec slyšet a tak bude toto rozhodnutí na mě a určitě to bude mít vliv na náš vztah, nevím jestli by mi to odpustil. Jsem ve dvou ohních a jsem vyčerpaná. Děkuji za pár řádků možného povzbuzení.
11.3.2015 at 17.05
Dobrý den,
jste v nelehký situaci, chápu Vaše obavy. Myslím že syn časem pochopí, že případní eutanazie by byla pro Vašeho pejska vykoupením. Už z vašeho dotazu lze poznat, že jich máte oba neskutečně ráda a oni to vědí, proto věřím že Vaši rozhodnutí, nech už bude jakékoliv, bude správné.
16.6.2015 at 13.13
Dobrý den,
přidám svou dosavadní zkušenost. Minulý týden našel partner našeho králíčka zakleslého v jesličkách a velmi poraněného. Na veterině nám řekli, že je podchlazený, stehno má rozdrásané, svalový tonus v levé polovině těla žádný a vůbec nereagoval. Podle rtg neměl zlomeniny i páteř byla v pořádku, nikdo neví co se mu stalo, protože kromě nefunkčních končetin mu nic není.Pravděpodobně je po mrtvici nebo něčem podobném. Nechali si ho na klinice, dostal kapačky a injekční léky a druhý den nám bylo řečeno, že máme 2 varianty: přijet a nechat ho uspat nebo si ho odvézt domů spolu se spoustou léků a zkusit 2-3 týdny se o něho starat, jestli se zlepší. Nyní ho máme doma, je to úplný ležák,každý den koupeme a čistíme od moči, dávám léky a snažíme se cvičit packy.Sám si začal sedat, přestože 1 nohu vůbec necítí a 2.je jen částečně pohyblivá. Má chut k jídlu, pije a je vidět i jeho vděk a chuť k životu! Po koupání, když mu sušíme kožíšek, mám ho v náručí a drbu ho na hlavičce a on mě za to líže ruku. Na kontroly a injekce jsme měli jezdit obden, nakonec jsme se domluvili na kontrolách po 10 dnech a obden dávám vitamíny B injekčně sama. Nebudu lhát, je to náročné a hrozné vidět ho takhle. Ale jeho síla a snaha chodit a fungovat dává sílu i mě. Držte nám palce ať to rozchodí a nemusíme se uchýlit k variantě 1.
17.6.2015 at 8.41
Dobrý den,
skutečně držíme králíčkovi palce, Vaše snaha je obdivuhodná.